Nihon日本

禅 Zen

6. července 2012 v 18:12 | Monique
To live in peace with your mind.

禅=生きる

Ame ni mo Makezu

1. dubna 2012 v 12:13 | Corneille


Strašně krásná a silná báseň :))
Přepis do japonštiny + překlad v angličtině pod čarou

Ikiru (生きる)

24. února 2012 v 10:56 | Corneille
Film od japonského scénáristy a režiséra jménem Akira Kurosawa.
Rok natočení: 1952
Film se odehrává v poválečném Japonsku.



Příběh o tom, jak až vědomí blízké smrti dokáže člověka přimět k tomu zamyslet se nad svým dosavadním životem a dá mu sílu dokázat něco nemyslitelného.
Hlavní hrdina (pan Kandži Watanabe) žije vcelku nezajímavý a klidný život úředníka. Až do té doby, než se dozví, že má rakovinu žaludku a má naději tak na půl roku života. Poddá se truchlení a opíjí se v jednom baru, kde potká neznámého spisovatele. Žádá ho o radu, jak má utratit část svých úspor. Chce si je užít, ale neví jak. Jeho bloudění pokračuje až do chvíle, kdy se začne scházet se svou bývalou koleginí. Představuje pro něho určité světlo, ale ona to nechápe a jejich schůzky si vykládá jinak a začínají jí obtěžovat. Při jejich poslední schůzce mu vnukne myšlenku, aby si našel práci, která pro něho něco znamená. Pan Watanabe se tak rozhodne vzít do svých vlastních rukou žádost o výstavbě parku na místě, které je zpustošené. Tato žádost "pluje" po úřadě a je odstrkována. Pan Watanabe ale dokáže projekt realizovat. Dokonce se postaví i zástupci úřadu, což je na tehdejší poměry vskutku nevídané, řekněme až drzé.
Za pět měsíců umírá. Na jeho pohřbu se sejde rodina a úředníci (kolegové z práce) včetně zástupce. Veřejně odpírají jeho zásluhy na realizaci parku a připisují je sami sobě. Nakonec, jak muži pijí, se strhne hádka a vyvrcholí ve veřejné uznání pana Watanabeho a slib, že i oni budou pracovat tak naplno, jako pracoval on.
Film končí scénou, kdy na úřad přijde člověk s oznámení, že voda v jeho oblasti dosáhla neúnosného znečištění. Je však poslán na jiné oddělení (a pak na jiné a na další atd. .. takže se celá historie znovu opakuje). Jeden úředník vzteky odkopne židli a vstane, pak sklopí hlavu, sedne si a pracuje dál. Pochopil. Po práci se jde projít k parku, o jehož výstavbu se zasloužil pan Watanabe. Stojí na mostě a smutně si prohlíží děti, kteří si v parku hrají.
(owari=konec)

私は外人... (wataši wa gaidžin...)

25. ledna 2012 v 17:13 | Corneille

心から 日本国が好き ... :) ❤

Pray for Japan

12. března 2011 v 11:26

幸運.. ために祈る日本

此は日本がです。

7. března 2011 v 20:21
Hrozně mi tu chybí Japonsko, tak sem dám alespoň nějaký obrázky, to už tu dlouho nebylo! =)
何卒何卒.. :)

Miyavi

7. března 2011 v 19:27

富士山 (Fijisan)

25. května 2010 v 21:58 | Svartvitt
fujisan
Pohled z Japonska :)

I love this nation!

7. března 2010 v 11:47 | Svartvitt
 
 

Reklama