Nejhezčí ztracená věc

27. prosince 2011 v 20:34 | Monique |  Má tvorba (básně)
Jako prostý stín co z temnot vykukuje,
není vidět, přesto ho cítím..
Jako prázdný, nahý klín co provokuje,
jako mrtvola v rozkladu zaházená jarním kvítím..
Jako černé kapky rozmazané řasenky,
co se slzami se hroutí nocí,
jako šmouha od nejlevnější rtěnky,
náš vztah mizí s bezmocí...
Ty jsi ta nejhezčí věc,
která se mi před očima ztrácí,
vzteklá, bouřlivá přec
milá a křehká, že pod nočním vánkem se kácí.

Řekni, jak mám prosit, aby si mi odpustila?

 


Komentáře

1 KayelMirime KayelMirime | 20. dubna 2012 v 11:14 | Reagovat

nač prosit..jen dej vědět že tu jsi!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama